Tréninková skupina Luďka Svobody

Vítejte na stránkách tréninkové skupiny Luďka Svobody. Připravili jsme pro Vás vše, co Vás může zajímat! Seznámíte se s členy naší skupiny, nahlédnete do jejich sportovních cílů a částečně i do jejich „soukromí“, můžete se potěšit z jejich výkonů. Nabízíme Vám pohled na tréninkový proces naší skupiny, můžete si prohlédnout fotografie ze závodů, soustředěních i dalších oblastí života skupiny.

V rubrice AKTUALITY se dovíte veškeré novinky ze života naší skupiny, ale i zprávy o mimořádných událostech v české a světové atletice. Rubrika SKUPINA představuje členy naší skupiny i bývalé svěřence trenéra Svobody. V rubrice TRÉNINK nahlédmete do tréninkových plánů členů skupiny, rozbory závodů, kinogramy a videa. FOTOGALERIE nabízí řadu fotografií ze závodů, tréninkového procesu, civilního života a dalších akcích skupiny.  V rubrice NAPSALI O NÁS naleznete novinové články a rozhovory se členy skupiny a do rubriky  FÓRUM můžete psát své dotazy a připomínky k našim webovým stránkám.

 Naše webové stránky tu jsou pro Vás!!!

Děkujeme všem sponzorům za přízeň!

Výsledky závodů členů naší skupiny najdete v rubrice SKUPINA.

Po skvělé halové sezóně, která přinesla Petru Svobodovi titul halového mistra Evropy, jsme byli před letní sezónou dost navnaděni. Čekali jsme další úspěchy členů naší skupiny, vícečetnou účast na MS v Daegu a úspěchy na dalších polích. Každý rok však není posvícení a my to poznali měrou dokonalou.

Když se začátkem května vážně zranil Petr Svoboda a záhy musel oznámit, že vynechá celou letní sezónu, bylo jasné, že cíle, které jsme si vytýčili, nesplníme. Petr se protrápil celé léto, a jelikož to bylo léto předolympijské, přišel i o finanční dotace na přípravu od ČOV a ty budou chybět. Jeho roli české překážkářské jedničky tak převzal Martin Mazáč. Během celé sezóny neprohrál jediný závod s českým překážkářem a získal svůj první seniorský mistrovský titul. Zaběhl si osobní rekord, byť s nedovolenou podporou větru. Vrchol své sezóny zažil při ME do 23 let, kde skončil na šestém místě, ale chtěl více. A my všichni také. Startoval i na světové univerziádě, ale tam se mu nepovedlo semifinále a podruhé v kariéře reprezentoval i při ME družstev.

Neporažená na stovce zůstala během celé sezóny, včetně domácího šampionátu, i Kateřina Čechová. I jí odvál osobní rekord silný vítr a ani ona se do Daegu nepodívala. Dařilo se jí na ME družstev, kde vybojovala šesté místo a na mítincích získala „skalpy“ řady vynikajících sprinterek včetně evropské rekordmanky Christine Arronové.

Spokojenost se sezónou určitě necítí ani Libor Žilka. Jarní zánět slepého střeva jej dost přibrzdil v přípravě a červencové zranění nepovedenou letní sezónu jen podtrhlo. Ještě horší sezónu měl novic ve skupině Martin Říčař. Stejně jako v hale se skoro celé léto potýkal se svalovými problémy a začal se bát běhat naplno. Na podzim snad poznal, že svaly již drží a v hale bude mít možnost dokázat, že patří k velkým talentům českého sprintu.

Velký vzestup výkonnosti zaznamenal Petr Peňáz. Výrazně si vylepšil osobní rekord, vybojoval první medaili ze seniorského M ČR, splnil limit pro účast na ME do 23 let a na něm se probojoval do semifinále a na podzim se stal i mistrem republiky do 23 let. Není divu, že mu byla nabídnuta smlouva instruktora sportu v našem CSMV. Od podzimu je Petr tedy v Praze, ale operace slepého střeva mu oddálila start do přípravy na další sezónu.

O něco více čekal od letní sezóny i Jan Ján. Jeho postupný přechod na 400 m překážek nebyl tak oslnivý, jak jsme po zrychlení na hladké čtvrtce čekali. Bude to chtít svůj čas, ale je to Jéňova šance do budoucna.

Velkým zklamáním byly letní výkony Matúše Janečka. Po výborné hale se v létě trápil a doufám, že pochopil, kde se stala chyba. Ani další Slovák ve skupině Slaven Dizdarevič nebude se sezónou spokojen. Trénovat na dálku dle plánů, bez zpětné vazby, nejde a bude lepší, když si Slaven najde v Polsku, kde žije nového trenéra.

Za vlastním očekáváním skončila letní sezóna i pro Jana Ondráčka, Jiřího Birnbauma a Petru Matějkovou. Do jaké míry se na tom podílejí jejich studijní a pracovní povinnosti vědí asi jen oni.

Od podzimu se naše skupina opět rozrůstá. Do Prahy přišla studovat nadějná překážkářka z Uherského Hradiště Lucie Koudelová. Tak ať se jí u nás daří… a vzhůru do přípravy na olympijskou sezónu. Kdo by nechtěl do Londýna…Přidat obsah...

Halová sezóna 2011 skončila pro naši skupinu asi historickým a dlouho vytouženým úspěchem. Čtyři členové skupiny splnili limity a zúčastnili se halového mistrovství Evropy v Paříži a tam rozhodně nezklamali, ba naopak. Třešničkou na „halovém“ dortu pak byla zlatá medaile Petra Svobody v běhu na 60 m překážek. Co více si přát!

Halová sezóna 2011 byla pro nás sezónou snů. Petr Svoboda v ní potvrdil již tříletou pozici evropské překážkářské jedničky, a byť si nevylepšil osobní rekord (7,44 z roku 2010 – letos 7,48), dosáhl v ní svého zatím životního a zaslouženého úspěchu. V průběhu celé halové sezóny neprohrál a to je věc i v celosvětovém měřítku mimořádná (má již sérii šestnácti závodů včetně rozběhů bez porážky!). V Paříži na HME byl suverénem, který si doběhl pro zlato s výrazným náskokem v třetím nejrychlejším čase všech halových evropských šampionátů! Ve světě běželi letos v hale rychleji než on pouze Američané Oliver a Merrit a v Evropě mu patří tři vůbec nejrychlejší časy sezóny, ale i sedm z deseti nejrychlejších výkonů evropských překážkářů. Zlatou medaili i tu obrovskou radost poté co proběhl vítězně cílem, si Peťan opravdu zasloužil.

Výbornou sezónu prožil i Libor Žilka, byť ani on si nevylepšil na 60 m osobní rekord (6,66 – letos 6,67) a po dvou letech nezískal ani domácí halový titul, ale vše si vynahradil v Paříži. Jen pár setin mu tam chybělo k finálové účasti. Skončil na skvělém desátém místě a v sezóně si určitě i díky „skalpům“ několika předních světových sprinterů zvýšil sebevědomí. Zážitkem pro něj určitě byl souboj s evropským rekordmanem a mistrem světa ze šedesátky Chambersem a Žilis v něm měl až do 30 metrů navrch! V Paříži to byl už jiný Libor, než před dvěma lety v Turíně – odvážný, silný, bojovný a hlavně sebevědomý.

Mezi šestnáctku nejlepších Evropanů v běhu na 60 m překážek se vměstnal v Paříži i Matúš Janeček, který byl mezi šesticí atletů, kteří tam reprezentovali Slovensko. Matúš trénuje s námi v Praze od podzimu a dokázal si vylepšit osobní rekord na 7,77 a nebýt pokaženého startu, mohl brát v Paříži ještě vyšší příčku.

Těsně za šestnáctkou, první nepostupovou, sedmnáctou, pozici vybojovala při své premiéře na vrcholném halovém šampionátu Kateřina Čechová. Ta si letos výrazně vylepšila osobní rekord na 60 m časem 7,33 (před tím 7,41) a má i na lepší výkony. Musí však zvládat starty. Kdyby předvedla v Paříži „normální“ startovní reakci a ne 0,201 sekundy mohla běžet semifinále. Ale kdyby se nepočítá, a Kačka to určitě dokáže v dalších letech.

Smolařem haly 2011 byl jednoznačně Martin Mazáč, účast v Paříži mu utekla velice těsně. Martin letos zaostal časem 7,77 o 3 setiny za loňským osobákem, ale v průměru deseti výkonů šla jeho výkonnost hodně nahoru. Loni „uletěl“ jednou, letos běhal pod 7,85 stabilně a to je čas, který stačil na HME mezi šestnáctku semifinalistů. Marťas má ale vrchol sezóny v létě při ME do 23 let a v hale směrem k tomuto vrcholu vykročil zdatně.

V hale kvůli zranění nestartoval nový člen skupiny Martin Říčař. Myslím, že mu to pro jeho budoucnost zas tak moc neuškodilo, ač vím, že každé zranění je špatné. Řiči mohl v klidu pracovat na odstranění svých slabin a to se může a musí hodit. I on má v létě vrchol v podobě ME do 23 let – tak ať to vyjde až tam.

Úspěšně lez hodnotit sezónu i Petra Peňáze, který si výrazně vylepšil osobák na 60 m překážek časem 8,10, a. poprvé v kariéře běžel finále na M ČR mezi muži. I on může směle vzhlížet k ME do 23 let

Jeden osobák za druhým předváděl v letošní halové sezóně junior Jan Ján na 60 m překážek a odměnou za vydařenou halu mu byl zisk stříbra na juniorském domácím šampionátu. V létě se již bude Jéňa více věnovat své trati budoucnosti a tou bude 400 m překážek.

Jen tisíciny sekundy dělily od finále HM ČR na 60 m „veterána“ naší skupiny Jiřiho Birnbauma, ale i tak je to obdivuhodné, jak Jirka zvládá trénovat po zaměstnání a v tom je vzorem pro mladší.

Naopak Janu Ondráčkovi se sezóna příliš nepovedla, ale i on dává jasně a správně přednost studiu na VŠ a atletiku bere jako skvělou relaxaci. Totéž platí i o Petře Matějkové, kterou navíc brzdily stálé zdravotní problémy. Ono studovat dvě VŠ najednou a k tomu trénovat opravdu nejde.

Halu 2011 máme tedy za sebou a vy, co nás trochu znáte, určitě musíte tušit, že nás navnadila na další úspěchy a my se chceme prosadit, především díky Petru Svobodovi, i ve celosvětovém měřítku! Ale nejen Peťan na to má…..

Od letní sezóny 2010 jsme čekali rozhodně více, než se nakonec podařilo. Pro naši skupinu to nebyla sezóna nevydařená, ale musíme jí hodnotit dle vystoupení členů skupiny a především Petra Svobody na nejdůležitějších akcích roku. A tou nejdůležitější bylo ME v Barceloně. Od něj jsme čekali více.

Petr Svoboda tam odjížděl z pozice nejlepšího Evropana, a kdekdo od něj očekával medaili a mnozí i tu nejcennější. Petr měl opět skvělou sezónu, zlepšil v ní český rekord na 110 m překážek časem 13,27, stabilně běhal časy těsně nad hranicí 13,30 a navíc se v Barceloně potkal se skvělou formou a právě tato velká forma byla zřejmě příčinou, že ve finále stodesítky, z jasně vedoucí pozice závod po kolizi na sedmé překážce pokazil. Šesté místo jsme snad všichni obrečeli. No co, už jsme to skousli, život jde dál a Petr po evropském šampionátu dokázal, že mezi světovou příčku patří. Dvě čtvrtá místa na mítincích Diamantové ligy (jedno z nich ve finále této nové celoroční akce) jsou cenná a Petrovi pomohly k šestému místu ve světovém překážkářském žebříčku, což je jeho zatím vrcholné umístění.

V Barceloně startovali i další dva členové skupiny. Martin Mazáč (letos si zaběhl skvělý osobák 13,64 a poprvé v kariéře je v první stovce světových překážkářů a je už šestým nejlepším překážkářem v historii české atletiky) odvedl kvalitní výkon, ale k postupu do semifinále mu chybělo pět setin a podobný kousek od semifinále byla i Kateřina Čechová (i ona si vytvořila velký osobák 11,44 s větrem dokonce 11,35 a navíc vytvořila český rekord na trati 100 yardů 10,65). Pro oba to byla první velká seniorská akce pod otevřeným nebem a zkušenosti se jim budou určitě hodit. Škoda, že se do Barcelony nedostala mužská štafeta 4 x 100 m a s ní Libor Žilka.

Druhou největší akcí bylo ME družstev v Budapešti. I tam jsme byli ve třech. Kateřina Čechová, Libor Žilka i Martin Mazáč (nahradil v týmu v té době zraněného Petra Svobodu) pomohli svými výkony k postupu českého týmu do Superligy této soutěže.

Z Mistrovství České republiky v Třinci jsme si přivezli čtyři medaile – zlaté Kateřina Čechová a Petr Svoboda, stříbrné Libor Žilka a Martin Mazáč. Z M ČR do 23 let dvě zlaté zásluhou Kateřiny Čechové. Martin Mazáč, jasná česká jednička v této věkové kategorii v Břeclavi pro zranění neběžel. Z juniorských a dorosteneckých mistráků jsme odjeli také se dvěma medailemi – zlatou a stříbrnou, které vybojoval hodně se lepšící Jan Ján. Reprezentační dres při různých akcích oblékli Petr Svoboda, Libor Žilka, Martin Mazáč, Jan Ondráček, Jan Ján a Kateřina Čechová. Z tohoto pohledu lez říci, že sezóny 2010 byla docela úspěšná, ale mi chtěli více a tak nám nezbývá, než věřit, že se to povede v příštím roce. I v něm nás čeká hodně velkých mezinárodních akcí a snad se na nich představí ještě více členů naší skupiny, včetně těch nových, kteří s námi od podzimu začnou trénovat – Martin Říčař, Matuš Janeček, Slaven Dizdarevič. Cíle máme opět vysoké… a snad to někdy i zacinká…

Halová sezóna 2010 se naší skupině opět vydařila, především díky skvělým výkonům Petra Svobody. Ten potvrdil přítomnost k absolutní světové špičce a v jednu chvíli byl i na čele světových tabulek v běhu na 60 m překážek. Jeho nový český rekord 7,44 je šestým nejlepším výkonem mezi Evropany všech dob a po sezóně mu patří třetí příčka světových tabulek. Jeho forma gradovala při domácím šampionátu, kde zaběhl skvělý již zmíněný český rekord. Na HMS v Dauhá moc chtěl a jeho běh byl poněkud křečovitý a tak se mu sen o medaili nevyplnil. Páté místo, v jednom z nejkvalitnějším závodu na 60 m překážek v historii, je přesto jeho zatím životním úspěchem a o jedno místo vylepšením výsledku z MS oproti Berlínu 2009. Petrovi již chybí porazit pouze dva borce z absolutní světové špičky – Roblese a Trammella. Letos v hale získal poprvé „skalpy“ Olivera a Liu Xianga.

Velkou radost jsme měli z výkonů Martina Mazáče. První rok mezi seniory si výrazně vylepšil osobní rekord a poprvé ve své kariéře okusil atmosféru světového šampionátu dospělích a hned měl tu čest, zaběhnout si z překážkářskou legendou Liu Xiangem. V Dauhá sbíral především zkušenosti a ty se mu určitě budou hodit.

Libor Žilka si vyrovnal svůj halový osobák (a zároveň jeho rekord HM ČR) časem 6,66 a získal svůj již druhý titul mistra České republiky na 60 m. Bohužel k limitu pro HMS mu chyběly dvě setiny. Škoda. Liborovi, dvanáctému nejrychlejšímu Evropanu této haly, by start v Dauhá slušel, zvláště poté, co na finále stačil čas 6,65!

Kateřina Čechová měla stabilní výkonnost na hranici svého osobního rekrodu, ale k limitu pro HMS jí chyběly čtyři setiny. Při domácím šampionátu prohrála opět s Ivetou Mazáčovou a tak jí mohl potěšit hlavně osobní rekord na dvoustovce i domácí titul na této trati. Stejně jako Libor i ona touží v letní sezóně po reparátu a start v Barceloně na ME by jim oběma uniknout neměl.

Potěšil i nejmladší člen skupiny Jan Ján, velkým zlepšením na trati 60 m překážek a ziskem medaile na M ČR. Jéňa je talent a věříme, že jeho disciplínou bude v budoucnu čtvrtka s překážkami a proto nás tak těší jeho zlepšování v oblasti rychlosti.

Dalším členům skupiny se již tak nevedlo. Jan Ondráček měl v přípravě zdravotní problémy, ale na domácím šampionátu si vylepšil osobní rekord na 60 m - chtěl však více. Jiří Birnbaum si udělal v přípravném období delší dovolenou v Thajsku a tak od haly ani moc neočekával. Petra Matějková také prodělala několik viróz a „honila“ zkoušky na Vysoké škole a tak se nemůže divit, že se jí hala nepovedla, tak jako loni.

Jan Stokláska halu tradičně vynechává a věnuje se bobovému sportu. Reprezentoval Česko na OH ve Vancouveru a se svými výkony tam mohl být spokojen. Roman Gomola se do týmu českých bobistů pro OH nedostal. Nebylo to ani tak jeho nižší výkonností, ale spíše rozpory, které měl s vedením bobového svazu.Přidat obsah...

Letní sezóna 2009 přinesla další skvělé výsledky členů naší skupiny. Ne všechno se podařilo tak jak jsme si představovali, ale dobré výsledky převažují nad těmi méně povedenými.

Největším úspěchem pro skupinu představuje šesté místo Petra Svobody na MS v Berlíně. Je to první Petrovo světové finále v kariéře a jeho umístění bylo v Berlíně nejlepším výsledkem atleta bílé pleti v krátkém sprintu na tomto šampionátu. Sprintu kralují Američané a atleti z Karibské oblasti - v nejkratších bězích na 100, 200 a 110 m překážek se mezi osmičku nejlepších probojovali pouze dva atleti bílé pleti. Peťan a na 200 m Ramil Guliev z Ázerbájdžánu (skončil sedmý). Petr sice nevylepšil letos svůj český rekord, ale již podruhé v životě běžel Světové atletické finále, kde skončil čtvrtý. Ve světovém žebříčku mu po sezóně patří osmé místo, jako nejlepšímu Evropanovi a také nejlepšímu překážkáři bílé pleti (nejsme rasisti, ale kdo se o atletiku zajímá, tak ví, o čem mluvíme). V českých dlouhodobých tabulkách mu již patří více než 20 nejlepších výkonů v běhu na 110 m překážek! V měsíci září dokonce kandidoval v anketě EAA na pozici nejlepšího atleta Evropy!

Velké cíle měl letos i Martin Mazáč. Chtěl medaili z ME juniorů – to se mu nepovedlo, po kolizi se soupeři nedokončil na MEJ rozběh. To byla pro nás rána a měli jsme slzy na krajíčku. Martinovi se však podařilo opakovaně vylepšit český juniorský rekord na 110 m překážek až k času 13,61, získal opět domácí tituly, jak mezi juniory, tak i v kategorii do 23 let a zvládl i přechod na mužské vyšší překážky. Na těch mu dokonce patří nejlepší evropský výkon mezi juniory a v českých seniorských tabulkách druhé místo za Petrem Svobodou - a to je dobré znamení do budoucna! Martin je velký talent!

Kateřině Čechové se v prvním roce v naší skupině nepodařilo vylepšit osobní rekord, nešťastně o dvě setiny nepostoupila do finále stovky na ME do 23 let a to pro ni bylo zklamání. U nás, v Česku, však kralovala ženskému sprintu, což dokazují domácí tituly jak mezi ženami, tak v kategorii do 23 let i starty na 100 i 200 m na Mistrovství Evropy družstev. Kateřina je určitě nejtalentovanější česká sprinterka, ale musí hodně pracovat na technice běhu – délce kroku, práci paží i technice startu. Může však patřit mezi nejrychlejší Evropanky!

Libor Žilka letos vyhrál všechny nejdůležitější závody na 100 m v Česku – poprvé v kariéře se stal mistrem republiky a vyhrál i finále Extraligy. Výrazně si vylepšil osobní rekord na 100 m a patřil k oporám české sprinterské štafety 4 x 100 m, která bohužel skončila jen pár setin za limitem pro MS. Největší pokrok zaznamenal Libor ve sféře psychiky – začal si konečně věřit, že může běhat rychlé časy a soupeřit s kýmkoliv! Příští rok jej, stejně jako ostatní členy skupiny, čeká ME v Barceloně a tam by se měl ukázat už jako pan sprinter.

Jan Ondráček se první rok v naší skupině také neztratil. Stal se akademickým mistrem republiky v běhu na 100 m, byl členem naší mistrovské štafety 4 x 100 m, získal bronz na M ČR do 23 let a běžel finále na stovce při seniorském šampionátu. Na podzim pak oblékl i reprezentační dres při MU do 23 let.

Osobní rekordy si vylepšili i další členové skupiny Petr Peňáz (navíc získal stříbro na 110 m přek. při M ČR juniorů), Petra Matějková (finalistka M ČR do 23 let v bězích na 100 a 400 m překážek). Radost, hlavně v první polovině sezóny, jsme měli i výsledků Jiřího Birnbauma, z návratu na dráhu po zranění a operaci kolena Jana Stoklásky i ze zlepšení a technických pokroků, od podzimu 2009 jediného nového „člena“ naší skupiny, dorostence Jana Jána, který bude dojíždět z Vlašimi……… Sezóna se příliš nepovedla Romanu Gomolovi, ale jeho prioritou jsou už boby a start na OH ve Vancouveru v únoru 2010.

Je radost takovou skupinu trénovat….už se těšíme na sezónu další - halovou 2010. Cíle máme opět velké!!!

Tak máme za sebou další z povedených sezón. O halové sezóně 2009 to můžeme říci s klidným svědomím. Dva členové skupiny Petr Svoboda a Libor Žilka splnili limity pro účast na HME v Turíně a Petr Svoboda si z tohoto šampionátu dokonce přivezl medaili, svou první z velké mezinárodní akce!

Bronz Petra Svobody v běhu na 60 m překážek je velice cenný. Petr prožil skvělou sezónu, v níž překonal 21 let starý český rekord Aleše Hoffera o setinu časem 7,55 (čtvrtý nejlepší výkon v Evropě a desátý na světě) a dokázal, že se ve světové špičce zabydlel. Bohužel po novém českém rekordu se u něj objevil problém se svalem a Petr do poslední chvíle nevěděl, zda do Turína na HME odletí. Tři týdny strávil v nejistotě a myslím, že kdyby byl zcela zdravý, že neměl v Evropě konkurenci – udělal opět velký výkonnostní pokrok.

Libor Žilka překonával jeden osobák na 60 m za druhým a jeho forma vyvrcholila na domácím šampionátu, kde časem 6,66 vytvořil rekord mistrovství republiky. Poprvé ve své kariéře tak získal titul mistra republiky a poprvé se zúčastnil HME, své první velké seniorské akce a tam zaplatil „nováčkovskou daň“ . Jeho snažení skončilo už v rozběhu, ale pro Libora byla už samotná účast na HME velkým úspěchem, velkou životní zkušeností.

Kateřina Čechová zaostala, po půl roce tréninku v naší skupině, o setinu za osobákem na 60 m a naběhala dost časů na úrovni podstatně lepší, než loni. Změna trenéra se vždy na výkonnosti projeví a Kačka doufá, že se to ukáže už v létě. Z domácího mistrovství má zlato z běhu na 200 m a stříbro ze šedesátky a to lez považovat za dobrý začátek naší spolupráce.

Martin Mazáč kraloval mezi juniory na překážkách. Český rekord se mu sice překonat nepodařilo, zaostal za ním o pouhé dvě setiny, ale jeho čas 7,83 byl čtvrtým nejlepším na světě a druhým v Evropě mezi juniory.

Osobní rekordy si vylepšili i další členové skupiny. Jan Ondráček se přiblížil na dvě setiny hranici sedmi sekund na šedesátce, z osobního rekordu ubral více než desetinu. Roman Gomola si výrazně vylepšil osobák na na 60 m časem 6,93, pod sedm sekund se po šesti letech dostal i Jiří Birnbaum a Petra Matějková běžela poprvé v životě 60 m překážek pod devět sekund a poprvé v kariéře běžela i finále M ČR žen. Byla to prostě pro naší skupinu vydařená halové sezóna.

Náš druhý rok po příchodu do PSK Olymp Praha se výjimečně vydařil. Díky Petru Svobodovi do byl rok doslova a do písmene rokem snů! Kdyby nám někdo na podzim roku 2007 řekl, že Petr poběží semifinále Olympijských her v Pekingu, a že jeho účast mezi šestnáctkou nejlepších překážkářů světa bude brána jako povinnost, a že on sám, ale i trenér Luděk Svoboda, budou z vyřazení v semifinále zklamáni, tak bychom to brali jako hloupý vtip.

Petr Svoboda je výstavní skříní naší skupiny. Jestliže jsem o něm po hale 2008 napsal, že nakoukl do světové špičky, tak nyní musím říci, že se v ní Petr Svoboda už zabydlel. Čtyřikrát letos vylepšil český rekord v běhu na 110 m překážek od času 13,48 až k osobáku 13,29 a patří mu třináct nejlepších výkonů na 110 m př. v historii české atletiky!. Osobním rekordem je v první desítce světových redukovaných tabulek roku 2008, v první desítce je i tzv. World ranking listu, mezi první desítkou skončil i hodnocení Světové atletické tour 2008 a ve finále této soutěže ve Stuttgartu dosáhl svého zatím životního úspěch, když doběhl druhý hned za vítězným Američanem Oliverem! Petrovi Svobodovi patří po této sezóně druhé místo evropských tabulek, před ním je pouze bývalý mistr světa Francouz Doucouré a dokázal vyhrát i Evropský pohár. Co víc si můžeme přát? Snad jen to, aby Petrovi drželo zdraví i v dalších letech a aby šla jeho výkonnost dále nahoru.

Mezi evropskou špičku v juniorské kategorii se zařadil i Martin Mazáč, semifinálovou účastí na MSJ potvrdil loňské osmé místo na MS do 17 let. Mezi juniory bude závodit i příští sezonu a z pozice čtvrtého nejlepšího evropského osmnáctiletého juniora si nemůže klást nižší cíl, než medaili z MEJ 2009. Ostatně Martin si letos navykl jen na zlaté medaile. Zlato získal při M ČR juniorů v hale na 60 m přek. i venku na trati 110 m překážek a stejný kov vybojoval i M ČR do 23 let při premiéře na vysokých mužských překážkách. I pro Martina Mazáče byla letošní sezóna super vydařená.

Menší spokojenost s letošní sezónou cítí určitě Libor Žilka. Nepodařilo se mu překonat osobní rekord na stovce, neobhájil medaile z M ČR (vliv na to mělo i zranění kolena, ale zlepšení naopak zaznamenal na tratích 60 a 200m), ani na něj nezbylo místo v týmu pro EP. Chuť si Libor Žilka spravil snad až na podzim při M ČR do 23 let a při MU v Litomyšli, kde vyhrál dvě disciplíny – 100m a štafetu 4 x 100 m. Libor cítí velkou motivaci a chuť do další přípravy a to pro růst atleta rozhodující. Osobní rekordy naopak překonávala Petra Matějková a ani sama je nestačila počítat, vydařenou sezónu korunovala ziskem zlata na M ČR do 23 let ve štafetě 4 x 400 m. Ze stejné medaile se na stejném šampionátu radoval i Miroslav Šulc, ale ve štafetě 4 x 100.m. Ondřej Lamer se zase těšil z finálové účasti na dvoustovce při M ČR v Táboře. Roman Gomola a Jan Vrba z osobních rekordů na stovce a Jirka Birnbaum z vydařeného návratu na atletické ovály po čtyřech letech. Celou sezónu musel kvůli operaci kolena vynechat Jan Stokláska.

Co říci závěrem? Jen tak dál a ať se ve skupině daří i novým členům – Kateřině Čechové, Janu Ondráčkovi a Petru Peňázovi. Cíle na rok 2009 máme velké……

Tak máme za sebou další halovou sezónu. Jaká byla? Myslím, že opět poměrně úspěšná a to především díky výkonům Petra Svobody, který se v ní dokázal prosadit mezi světovou špičku. Hned v úvodu sezóny zaběhl skvělý osobní rekord 7,63, což po skončení haly představovalo patnáctý nejlepší světový výkon v redukovaných tabulkách a osmé místo v evropských tabulkách. Na halovém mistrovství světa ve Valencii dokázal vyhrát rozběh, což se už několik let žádnému českému sprinterovi nepodařilo. Své valencijské vystoupení ukončil až v semifinále, kde doběhl pátý. Při jeho první účasti na MS to lze hodnotit jako úspěch. Škoda, že jej uprostřed halové sezóny zastavilo onemocnění, zánět průdušek a musel nasadit antibiotika. Jediným záporem halového snažení Petra Svobody, byla prohra na M ČR se Standou Sajdokem, ale na to mělo vliv zřejmě onemocnění. Ještě po Valencii měl při rozboru krve zvýšenou hladinu leukocytů, což signalizovalo, že se z toho úplně během února nedostal.

Libor Žilka si od haly sliboval více. Tajně myslel na limit pro Valencii. Zaběhl si sice osobní rekord na 60 m 6,81, ale nejdůležitější závod sezóny, domácí šampionát, se mu nepovedl a skončil bez medaile. O to větší motivaci bude mít Libor pro letní sezónu.

Martin Mazáč většinu ledna promarodil a tak zaběhnutý osobní rekord na vyšších juniorských překážkách 8,10 lze hodnotit také kladně a navíc získal halový překážkářský titul mistra ČR poprvé v kariéře. Loni běžel Martin nízké dorostenecké překážky za 8,11 a v létě z toho bylo 13,88 na stodesítce a takový cíl, možná i o něco lepší, má Martin i pro léto, kde jej čeká MS juniorů.

Úspěchem skončila hala pro Honzu Vrbu. Účast ve finále mistrovství republiky na 60 m a výborný osobní rekord 6,93 je jeho zatím životním úspěchem. Semifinále na M ČR běžel na 60 m i Jirka Birnbaum, který se k atletice vrátil po šesti letech, Ondra Lamer a Míra Šulc si zaběhli osobní rekord. Své osobní rekordy výrazně zlepšila na 60 m i 60 m překážek i Petra Matějková.

Honza Stokláska běžel v hale jen jeden závod na 60 m a výkonem 6,88 naznačil, že v létě s ním budou muset čeští sprinteři počítat. Jinak se věnoval bobům a skončil na MS v jízdě na dvojbobu společně s Danilevič šestý, což je nejlepší výsledek na MS v historii českého bobového sportu. Roman Gomola, který loni nečekaně vyhrál s Danilevičem evropský šampionát dvojbobů, běžel šedesátku třikrát a dostal se také pod sedm sekund a v létě věří v útok na osobní rekord na stovce, ve 35 letech! Na MS bobistů startoval na čtyřbobu a společně se Stokláskou, Danilevičem a Kobiánem obsadili desátou příčku.

Po hale skončila definitivně má spolupráce s Josefem Karasem. Po dohodě s vedením OSMV už nebudu ani garantem jeho přípravy. Když neexistuje komunikace mezi lidmi, nelze vůbec spolupracovat. Pepa uznal, že se mu hala nepovedla, ale na návrh šéftrenéra atletiky OSMV, aby se vrátil zpět plně do naší skupiny odpověděl: „Odešel jsem kvůli Petru Svobodovi a nevrátím se kvůli Luďkovi Svobodovi!!“  Na letní sezónu se bude připravovat pod vedením trenéra Kupky, vedle Romana Šebrleho…

Vážení příznivci naší tréninkové skupiny, ale i všech dalších atletů. Před letošními Vánocemi jsme pro Vás připravili malé překvapení. Členové naší skupiny doplněni o dvě atletky z tréninkové skupiny Miroslava Záhořáka nafotili v ateliéru Richarda Navary sérii fotografií. Jedná se o černobílé akty a z těch nejlepších sestavil autor fotografií Richard Navara ve spolupráci s námi podařený nástěnný kalendář ATLETI 2008. Jako modely stály v ateliéru Josef Karas, Libor Žilka, Petr Svoboda, Iveta Mazáčová a Martina Dostálová. S vydařenými fotkami z tohoto kalendáře jste se mohli seznámit na stránkách denního tisku, ale i v televizním zpravodajství v rámci naší reklamní kampaně a nyní si jej už můžete koupit ve vybraných knihkupectvích  a brzy i v obchodních řetezcících. Zakoupit si jej můžete i v areálu Olympu v Praze ve Stromovce. Pokud se Vám líbí a nebudete mít to štěstí a kalendář neseženete ve Vašem knihkupectví, či v jiném obchodě, nebojte se nám napsat do fóra, že o něj máte zájem. Rádi Vaší objednávku (nikoliv jednotlivou) vyřídíme. Můžete psát i na mail ludasvoboda@ seznam.cz. Pomůžete nám tak s jeho distribucí. Věřím, že se Vám naše dílo bude líbit. Chtěli bychom poděkovat firmě Roberta Změlíka Starlife, která nám s výrobou kalendáře hodně pomohla.

Chceme Vás seznámit z naším hodnocením uplynulé sezóny – naší první v novém prostředí PSK Olymp Praha a OSMV. Myslíme si, že to byla sezóna úspěšná, alespoň, co se týče výsledků členů skupiny, zařazených v centru OSMV, ale měla v závěru i malou prohru, ale o tom až v závěru hodnocení…

(V rubrice aktuality se poté můžete seznámit s hodnocením sezóny 2007 všech členů skupiny individuálně.)

Po vydařené hale jsme si před sebe dali náročné cíle: účast Petra Svobody a Josefa Karase na MS v Ósace, start Libora Žilky a Jaroslava Šmotka na ME do 23 let v Debrecenu a účast Martina Mazáče ve finále MS do 17 let v Ostravě.

A jak to dopadlo? Kdo čte naše webové stránky pravidelně, tak už to ví, ale pro pořádek to shrneme. Josef Karas si při mítinku na Kladně vytvořil osobní rekord v desetiboji ziskem 7922 bodů a splnil limit pro účast na MS. Tam moc toužil po překonání osmitisícové hranice, ale závod se mu moc nepovedl a skončil na 20. místě. Petr Svoboda si během roku neustále vylepšoval osobní rekord. Z času 13,87 se dostal až k výkonu 13,64, což bylo dvě setiny za limitem pro Ósaku. Celkem třináctkrát běžel pod 13,80, dokázal porazit řadu překážkářů širší světové špičky, ale na MS se musel dívat pouze v televizi. Libor Žilka si ve Schwechatu vytvořil velký osobní rekord na 100 m časem 10,53, čímž splnil limit pro účast na ME do 23 let. Druhý limit splnil jako člen české štafety 4 x 100 m, která výkonem 39,69 vytvořila český rekord této věkové kategorie. Na ME v Debrecenu doběhla naše štafeta čtvrtá a to je Liborův zatím životní úspěch. Martin Mazáč splnil limity pro účast na MS do 17 let hned tři – v dálce, a v bězích na 110 m překážek a 200 m. V Ostravě se soustředil na překážky a už v rozběhu běžel skvělý osobní rekord 13,88 (čtyři setiny za českým rekordem) a poté vybojoval postup do finále MS jako první Čech ve sprinterských disciplínách v historii. Tam skončil osmý. Při Evropském festivalu olympijským nadějí (EYOF) do 18 let skončil na překážkách čtvrtý a v dálce sedmý (nejlepší umístění z mladých českých atletů na této akci). Jaroslavu Šmotkovi se sezóna příliš nepovedla a tak se rozhodl už v průběhu roku, že se vrátí ke svému bývalému trenérovi do Zlína.

To jsou tedy klady sezóny, a teď ta prohra… nezvládl jsem (asi všichni chápete, že toto hodnocení, ale i články v aktualitách píši já - trenér Luděk Svoboda) plně mezilidské vztahy ve skupině a ty vyústily v rozhodnutí Pepy Karase připravovat se od podzimu mimo naší skupinu. Dle rozhodnutí vedení centra OSMV budu nadále garantovat jeho přípravu, ale ta bude probíhat odděleně od naší skupiny. Mrzí mne to, protože Pepa Karas byl výraznou osobností naší skupiny a jeho cesta za splněním životního snu reprezentovat Českou republiku na OH v Pekingu se stala i mým cílem a mou cestou... a Pepa netvrdí, že odchází pro rozpory, nebo nedůvěru vůči trenérovi. Přeji mu hodně úspěchů a podobně jako při jednání s vedením OSMV mu slibuji, že i nadále budu pro něj dělat vše, co bude potřebovat a o co požádá, tak aby se mu jeho sen vyplnil…

Hala v nových oddílových barvách se nám opravdu povedla. Především Petr Svoboda se po letech zdravotních problémů dostal do skvělé formy a zaběhl čtvrtý nejlepší čas české historie v běhu na 60 m překážek – 7,66 (zlepšení ze 7,79). Tento výkon jej zařadil do první desítky evropských tabulek a svůj výkon z pražského mezinárodního mítinku potvrdil i semifinálovou účastí na ME v Birminghamu (celkově 11. místo – k finále chybělo hodně málo). Poprvé se stal i mistrem ČR v závodě na 60 m překážek a jasně porážel v průběhu celé halové sezóny Standu Sajdoka, do loňska jasnou českou jedničku.

Josef Karas prodělal dost smolnou halu, dvakrát musel přerušit přípravu pro onemocnění a nasazení antibiotik, ale dokázal se nažhavit na vícebojařský halový šampionát, a byť si nevytvořil osobní rekord, byl EAA vybrán k účasti na HME. Dopad mimo doskočiště při tyči, který téměř zhatil jeho naděje na obhajobu domácího titulu a sebral cenné body v boji o HME, mu však znemožnili připravit se na mezinárodní vrchol sezóny. V Birminghamu jej zradily křeče v lýtku při tyči a následném kilometru. Nakonec skončil dvanáctý, ale vysloužil si aplaus plné birminghamské haly za obětavé dokončení sedmiboje. Pepa měl v hale na víc!

Jaroslav Šmotek sice neobhájil loňský halový titul mistra ČR, přesto může být se stříbrem a dosaženým časem 6,82 (dvě setiny za osobákem) spokojen. Titul prohrál o jedinou setinu. Libor Žilka si vytvořil v hale skvělý osobní rekord 6,83 a poprvé v kariéře vybojoval na seniorském domácím šampionátu medaili. V létě čeká na oba mladé sprintery evropské mistrovství do 22 let a to je pro ně velký motiv. Z halových časů by měli na limit (10,55) pro ME do 22 let v Debrecenu mít, ale prioritu bude mít štafeta.

Martin Mazáč měl také začátkem roku opakované zdravotní potíže (angína a nachlazení) a tak toho v lednu moc nenatrénoval, přesto běhal nejlepší české výkony roku 2007 (překážky 8,14 a dálka 686) mezi dorostenci a na mistrovství nastupoval jako favorit překážek i dálky. Dvě stříbrné medaile byly pro něj zklamáním, ale vyrovnanost výkonů, bez viditelného úletu, mu dává naději na kvalitní výkony v létě, kde bude jeho vrcholem MS do 17 let v Ostravě.

Říká se, že změna je život a tak jsme museli něco udělat. Po sedmi letech trénování v pražské Dukle jsme od listopadu přešli ke konkurenci do OSMV Olymp Praha.

Z Dukly společně s trenérem Luďkem Svobodou přešli i sprinter Tomáš Knebl, překážkář Petr Svoboda a desetibojař Josef Karas. Skupinu doplnili další mladí atleti. Sprinteři Jaroslav Šmotek, loňský halový mistr ČR, který přišel ze Zlína a Libor Žilka z SSK Vítkovice. Oba, v současné době jednadvacetiletí atleti byli členy české juniorské štafety, která před dvěma lety běžela finále na ME juniorů. Dalším, nejmladším, členem skupiny se stal překážkář a dálkař Martin Mazáč z Uherského Hradiště. Velký překážkářský talent je několikanásobným medailistou z dorosteneckých domácích šampionátů. Novým členem skupiny je sprinter pražské Dukly Jan Vrba a slovenský vícebojař Ondrej Hort.

Naopak skupinu opustil Tomáš Dvořák, který se začal věnovat v Dukle mimo jiné trenérské práci a svou přípravu si nadále povede sám. Po vzájemné dohodě převzal i další vícebojaře z naší loňské skupiny – Antonína Váchu, Lukáše Pateru a Milana Kohouta. Spolupráci s námi ukončili i překážkáři Stanislav Sajdok, který se rozhodl po „nevydařené“ sezóně začít trénovat pod vedením Jana Pospíšila, Jan Čech, který po letech „stagnace – podle slov jeho nového trenéra“ odešel dělat sparingpartnera desetibojaři Romanu Šebrlemu. Také Michal Krejčí se rozhodl, že vzhledem k pracovnímu vytížení zůstane trénovat na Dukle pod vedením Tomáše Dvořáka. Další překážkář Pavel Ďurica zanechal aktivní činnosti. Silná překážkářská skupina se tak trochu předčasně rozpadla… Bude třeba vytvořit novou – ještě lepší!